Vysoké letní teploty, žhavé slunce a bezvětří přerušované jen termickými poryvy přivítalo v sobotu účastníky 2. Poháru na letišti Bambousek v Plzni. Zázemí bylo zajištěno Magdou a Martinem Křesadlovými a jejich chladné nápoje a skvělý buřtguláš ve stínu karavanu umožnil všem soutěžně fungovat v omamných vedrech i doplňovat energii.
Vedle Martina poctily akci svou účastí další špičky pořádaných kategorií – Petr Hrubý s manželkou Lenkou a vnukem Vojtíškem, Petr Knob s tátou, Sláva Štorek z úctyhodné dálky, Michal Tesař, Jiří Veinfurt, Petr Svoboda a Mirek Vaněk s manželkou Zuzkou.
V kategorii OTMR-AB vévodili svými nově osazenými jiskrníky Sláva a Michal a oba třemi maximy směřovali do rozletu. Rozlet ale Michal v těžkých odpoledních vedrech už vynechal a to rozhodlo o Slávkově vítězství. Třetí pozici pak jistil Petrův spolehlivý Pelikán.
Impozatní osobnost Michala Tesaře tiše a nenápadně ovládla, a to už poněkolikráté, kategorii CRC-Classic. Se svým skvěle seřízeným motorem a modelem nostalgické kostrukce dobyl další svou zlatou medaili před Martinem a Slávou.
Petrovi Knobovi přinesl jeho klubový Bomber další zlatou trofej v Classic Texaco před druhým Jirkou Veinfurtem, který si trochu stěžoval na snížený výkon motoru Alko ve svém Bomberu a třetím Mirkem, který provedl se slábnoucím Bennym spíše jen malý vzlet. Pastvou pro oko byl Slávkův grandiozní přízemní oblet letiště s nově postaveným obrem Lanzo Racer. Model je skvěle vyvážený a stabilní. Vzletu do výše mu zabránila pouze málo pevná instalace motoru. Příznivci historického létání musí ocenit velké logistické úsilí s provozem tak rozměrného modelu, který přináší radost přihlížejícím.
Snědlo se 5 litrů guláše a vypilo 32 láhví sodovky a vody. Po poledním guláši nabídla Magda přítomným i skvělý sváteční kulatý koláč. Povídání, skvělé jídlo a únavné teplo zmohlo některé přítomné ženy ke spánku ve stínu aut. Muži se naopak vrátili do soutěžního kotle.
Odpolední rozletové drama se konalo v kategorii NMR, kde soutěžil Slávkův speciál Hammerhead s Petrovým klasickým Playboyem, oba osazení stejnými motory K&B Torpédo.45. Termické mistrovství Petra Knoba či možná jen štěstěna rozhodla o jeho vítězství. Třetí pozici v nejsilněji obsazené kategorii získal Petr Svoboda skvělým výkonem se svým oblíbeným Placákem.
K skvělým zážitkům odpoledne patřil i „big lift“, kdy globální termické stoupání zvedalo všechny modely tak vysoko, že se všichni museli ve vývrtkách dlouhé minuty probíjet zpět k zemi, pokud nechtěli model ztratit.
Do předních pozic kategorie OTRM-C úspěšně přibyl Martin, jehož Ripperovi, nově osazenému spolehlivě seřízeným McCoy.60, uniklo třetí maximum jen o vlásek. Také Petr Svoboda úspěšně zabodoval a nic nerozbil. A protože jeden z mistrů kategorie Petr Knob hlásil problémy s nečistotami v palivu, šli do rozletu s třemi maximy nakonec Petr Hrubý, Slávek a Mirek. Slávek při něm havaroval poté, co řídil omylem Petrův model. Petrův model má ale jiný tvar, což dokládá, v jakém horečnatém transu a fata morgáně probíhalo klání. Mirkovi se pak na obloze podařilo udržet o něco déle, než Petrovi, což určilo pořadí. Vítěz se chtěl sice ještě chvíli slavnostně „procházet po obloze“, ale pořadatel Martin ho uzemnil slovy: „Pojď dolu, to už stačí“.
Premiéra historicky oslavné kategorie Brown Junior Texaco ocenila dobře připravené účastníky Jirku a Mirka třemi maximy a rozletem, který až napodruhé rozhodl ve prospěch Mirka. Jirkův model Trenton Terror s motorem Brown Junior byl zvláště oceněn autentizační komisí jako historicky nejautentičtější a obdržel zvláštní cenu. Další účastníci Petr Knob se svým Flagshipem a Martin se svým RC1 nahodili motory a Petrovi se podařilo rozjet a Martinovi i vícekrát vzlětnout, takže získal třetí cenu. Charakteristický zvuk a styl provozu motoru BJ s ručním startem ozdobil soutěžní událost pravou původní nostalgikou.
Závěrem se rozdávaly krásné diplomy, nálepky a upomínkové plakety v provedení od Martina. Cenami byly poličany, herkulesy , klobásy, bonboniéry a kvalitní alkohol.
Vyšší síly byly této bohulibé akci nakloněny. V dobré náladě a díky kvalitnímu vybavení nedošlo k žádným úžehům a úpalům, za což patří pořadatelům veliký dík.
Nakonec bylo blahopřání, objímání, domlouvání, loučení