Jak zalétávat

Rozhodl jsem se oživit tento seriál z časopisu Modelář. 

Tato teorie je nám trochu „cizí“…

„Cituji:“

Začínajícím seriálem bychom chtěli vyplnit mezeru, která je u nás dostupné odborné literatuře. Začátečníci – nejen v leteckém modelářství vůbec, ale i v jednotlivých kategoriích – dosud prakticky neměli možnost seznámit se souhrnně se základními pravidly tak důležité činnosti, jako je zalétání nového modelu.

Obtížného úkolu se ujal náčelník Letecko-modelářského klubu Svazarmu v Praze 6 A. Koťátko, který má jednak značné zkušenosti, získané vedením kroužků mladých modelářů, jednak má kolem sebe kolektiv zkušených modelářů, s nimiž jednotlivé články konzultoval. Není cílem seriálu přinést nové, univerzální recepty na „maxima“- spíše nám šlo o shrnutí ověřených zkušeností.

Redakce

Co je co?

Na obr. 1 jsou označeny hlavní části modelu kluzáku. Aby stroj těžší vzduchu (letadlo či model) mohl létat, je třeba vyvodit sílu, působící proti jeho tíze. Tuto sílu, vznikající na nosných plochách (křídlo a vodorovná ocasní plocha — VOP) nazýváme vztlakem. Vztlak vzniká při pohybu vhodně tvarovaného tělesa plynným (nebo kapalným) prostředím. Vývojem se dospělo k vcelku ustálenému základnímu profilu nosných ploch.

Profil nosné plochy je řez nosnou plochou, vedený ve směru pohybu plochy (obr.2).

Základní charakteristiky profilu jsou patrny z obr. 3. Profil s prohnutou střední křivkou vykazuje vztlak i při nulovém úhlu náběhu; v modelářské praxi bývá označován jako „nosný“. Profily s rovnou střední čarou mají při nulovém náběhu nulový vztlak.

Příklady různých profilů jsou na obr. 4,

Důležitým předpokladem pro zajištění dobrých letových vlastností modelu je vzepětí křídla (příčné V). Nejobvyklejší typy vzepětí (lomení) křídla jsou na obr.5.

Úhel nastavení je úhel, který svírá tětiva profilu s osou trupu.

Úhel seřízení (podélné V) je součet nebo rozdíl úhlu nastavení křídla a VOP. Jeho zjištění je patrné z obr 6.

Úhel náběhu je úhel, který svírá tětiva profilu nosné plochy s rovinou letu.

Plošná délka je další termín, s nímž se budeme setkávat. Je to vzdálenost mezi působištěm vztlaku křídla a VOP. Pro naši potřebu postačí, budeme-li uvažovat působiště vztlaku ve 40 % tětivy (hloubky) profilu.

Úhel seřízení a poloha těžiště mají rozhodující význam pro podélnou stabilitumodelu. Poloha těžiště je vyznačena na každém dobrém stavebním výkrese a je bezpodmínečně nutné ji dodržet. Polohu těžiště zjistíme zavěšením nebo podepřením modelu v označeném místě; model musí setrvat v ustálené rovnovážné poloze. Případné odchylky upravujeme přidáváním či ubíráním zátěže.

Pokud není poloha těžiště na výkrese uvedena nebo v případě vlastního návrhu modelu, lze ji přibližně vypočítat podle obr. 7.

Výpočet polohy těžiště

Vzdálenost I (plošná délka) rozdělíme v opačném poměru plochy křídla a rozdílu plochy VOP a 15 % plochy křídla. Bod takto zjištěný a vynesený na úsečku I udává polohu těžiště.

Příklad:

Plocha křídla                                        15dm2

Plocha VOP                                      3dm2

Plošná délka I                             400mm

Tětiva (hloubka) křídla                          120mm

Tětiva (hloubka) VOP                            80mm

15 % plochy křídla                                 2,25dm2

Rozdíl plochy VOP                        0,75dm2

Poměr plochy křídla a rozdílu VOP:

15 : 0,75 = 20

Určení polohy těžiště:

I : 20 = 400 : 20 = 20

Těžiště bude 20 mm za působištěm vztlaku, které (jak jsme již uvedli) uvažujeme ve 40 % tětivy křídla. Vzdálenost těžiště od náběžné hrany křídla tedy bude 68 mm.

Geometrické křížení (zborcení) křídla

je znázorněno na obr. 8. Pokud je úhel nastavení uvažované části křídla větší než úhel nastavení křídla u jeho kořene, hovoříme o pozitivním křížení; pokud je úhel menší, hovoříme o negativním křížení.

Model po dokončení pečlivě vyvážíme.

Dodržení správné polohy těžiště je základním předpokladem pro úspěšné zalétání! Poloha těžiště je většinou vyznačena na stavebním výkrese. Pokud stavíme model podle vlastního návrhu, je dobré vědět, že model s ,,nosným“ profilem VOP bude mít těžiště asi v polovině hloubky křídla (obr. 9); model s VOP se souměrným profilem bude mít těžiště asi v 1/3 hloubky křídla (měřeno od náběžné hrany). Toto pravidlo ovšem neplatí obecně- výjimkou jsou třeba modely házedel. Přesnou polohu těžiště stanovíme již dříve popsaným výpočtem.

Pro vyvážení modelu si připravíme stojánek podle obr. 10. Úplný sestavený model podepřeme v místě těžiště a vyvážíme tak, aby zůstal na stojánku v rovnovážné poloze mírně skloněný nosem trupu k zemi (obr. 11).

Pokračování v dalším díle….

mk

 

 

 

 

 

ČESKOSLOVENSKÉ DETONAČNÍ MOTORKY

»LETMO«
KONSTRUKCE ZDENĚK HUSIČKA
Oba motorky jsou dvoutaktní, samozapalovací, s difusorovým rozprašováním paliva a s měnitelným kompresním poměrem. Vyrobeny jsou ze slitin lehkých kovů, všechny pohyblivé části pak ze speciálních ocelí, kalených na různé stupně tvrdosti. Píst a válcová vložka jsou broušeny a ručně lappovány, což umožňuje dosažení velkých kompresních tlaků při nejmenším opotřebení a proto se tyto motorky vyznačují velkou životností. Pečlivou konstrukcí a odstraněním všech montážních šroubů dosáhlo se nejmenší možné váhy a snadné vyměnitelnosti jednotlivých součástí. Palivo pro oba motorky je směs etheru, nafty a oleje v poměru 1:1:1

                           LETMO – MD – 3                         LETMO – MD -0,6

Vrtání                 14 mm                                        8 mm

Zdvih                  18 mm                                        12 mm

Obsah válce       2,7 ccm                                     0,6 ccm

Výška ·                93 mm                                      56 mm

Délka                   85 mm                                      64 mm

Šířka                    42 mm                                       23 mm

Váha                    120 g                                          45 g

Min. obr./min.        1800                                       2000

Max. obr./min.        11 000                                  12 000

Výkon při 

6000 obr./min.          0,18 ks                                 0,05 ks

Průměr vrtule           280 mm                               180 mm

Stoupání vrtule        180 mm                                150 mm

Převzato z časopisu Letecký modelář 1/50

První Pohár na Bambousku

Motto: 

„Svobodný pán Martin, řečený Křesadlo, pánem z Plzně a na Bambousku, se svou paní věrnou Magdalenou, dovolují si Vás pozvati k rytířskému klání motorových strojů polétavých“.

Ideální počasí přivítalo v sobotu 3.září v Plzni na Bambousku účastníky Poháru SAM v klasických motorových kategoriích. Soutěž zde byla pořádána poprvé – v nádherném prostředí bývalého zemědělského letiště, toho dne upraveného do kvality povrchu golfového hřiště. Vyvýšená poloha prosluněné letištní plochy s řídícím dispečinkem vpravo vyvolávala svým organizačním vzruchem atmosféru provozu jako na letadlové lodi plující někde v Tichomoří.

Pokračovat ve čtení

Experiment s novým benzínem pro Brown Junior

Ptal jsem se nedávno veřejně mistra paliv Honzy Kubeše, zda by nešlo motory pohánět nějakým benzínem méně smrdutějším, než Natural 90.  Honza nám poskytl rozsáhlou přednášku o všech možných komerčních i historických  „gázech“ a velmi opovržlivě se přitom vyjádřil  o Naturalu 90, jako o zdegenerovaném biopalivu, do které se míchá úplně cokoliv a pořádně ani nehoří.

Pokračovat ve čtení „Experiment s novým benzínem pro Brown Junior“