Odhad počasí podle místních jevů…

Následující řádky pocházejí sice z pera profesionálního meteorologa, což ale neznamená, že stejnou kvalifikaci získáte jejich přečtením. Blíží se však letní tábory a soustředění, kde jste mnohdy zbaveni možnosti sledovat oblíbené relace v rozhlase či televizi – a pak přijde ke slovu naše rukověť. Vždy však mějte na paměti slova závěrečného odstavce této statě!

VÍTR

1. Obvykle Z, JZ vítr přináší větší oblačnost,  V vítr menši oblačnost. Ale nedá se na to moc spoléhat.
2. V zimě JZ vítr přináší oteplení. SV a V vítr ochlazení, po utišení mrazy. Také dost nespolehlivé.
3. Vane-li vítr od J, JV, V a na obloze se objeví vysoké mraky Ci (Cirrus tenká průsvitná vlákna, háčky, propletence), postupující od SZ,
Z, JZ, lze očekávat změnu počasí, příchod fronty, oblačnost, srážky, v létě ochlazení,v zimě oteplení.
4. Souhlasí-li směr přízemního větru se směrem postupu Ci, ke změně počasí nejspíše nedojde.
5. Náhlé zesilování a změny směru větru znamenají, že je pravděpodobně blízko postupující fronta s oblačností a srážkami.
6. Stáči-li se směr větru ve smyslu pohybu
hodinových ručiček (JV-J-JZ), lze očekávat přechod fronty, oblačnost, srážky.
7. Stáčí-li se směr větru ve smyslu pohybu hodinových ručiček (JZ-Z-SZ), lze očekávat krátký přechod fronty, po něm ochlazení a vyjasnění.
8. Stáčí-li se směr větru proti smyslu pohybu hodinových ručiček, lze očekávat jen kratší zhoršení počasí.
9. Stáčí-li se směr větru proti směru pohybu hodinových ručiček a oblačnost dále houstne,často následují dlouhotrvající srážky.
10. Vane-li přes den vítr, který se večer utiší, je to příznak ustáleného pěkného počasí.
11. Zesiluje-li vítr večer, je to příznak blížící se fronty (neplatí na horách).
12. Některé charakteristické nebo zvláštní typy proudění:
Bríza – pokud je pěkné ustálené počasí, vane ve dne vítr z moře na pevninu a údolím vzhůru do hor, zatímco v noci vane z pevniny na moř a z hor údolím dolů. Břízová cirkulace se objevuje i u větších jezer.
Föhn – vyskytuje se v horských údolích nejčastěji na jaře po přechodu front. Je teplý a suchý,vane z hor do údolí.
Mistral, Bóra – studený, nárazovitý vítr o velké rychlosti, vane nejčastéji v zimě z hor nad moře.Nedaleko od pobřeží slábne a zaniká.
Blizzard – prudký studený vítr S, SZ směru,často se sněžením, vyskytuje se po přechodu studené fronty v nížinách otevřených k severu.
Hurikán, Tajfun, Uragán – všechny názvy znamenají jedno a totéž: tropický cyklón o průměru víru 200 až 1000 km a rychlosti větru 100 až
200 km .h-1 i více. Vznikají nad teplým mořem (přes 25 C), přinášejí velké srážky. Nad větší pevninou nebo chladnějším mořem se rozpadají.
Tornádo – větrný vír, vznikající někdy v létě pod bouřkovým oblakem nad pevninou nebo pobřežím. Průměr víru 20 až 500 m, rychlost větru
i přes 100 m.s- 1 .

MRAKY
13. Postupují-li rychle po obloze oblaky Ci odJZ, Z, SZ, zvláště jsou-li zakončeny háčky,chomáčky, znamená to přibližující se frontu. Ne vždy to ale znamená zhoršení počasí, protože tento jev se vyskytuje i před zbytky rozpadlých
front
14. Postupují-li po obloze oblaky Ci, houstnou a postupné se mění v Cs (Cirrostratus – průsvitný závoj bez znatelnější struktury), znamená to
s větší pravděpodobností přibližující se frontu.Také tento jev se ale vyskytuje i při přechodu rozpadlých front
15.0bjeví-li se Cs který rychle přibývá a zatahuje celou oblohu, je to příznak blížící se fronty.Lze očekávat zhoršeni počasí.
16. Je-li část oblohy zakryta Cs, který nepřibývá a nezatahuje celou oblohu, nejde o přibližující se frontu a tím pádem z toho důvodu nelze usuzovat na zhoršení počasí.
17. Objeví-li se Cs, který zatahuje celou oblohu,houstne a mění se v As Altostratus – hustý,slabě průsvitný oblak, slunce skrz něj prosvítá jako matná skvrna), je jisté, že se přibližuje fronta, obvykle doprovázená srážkami.
18. Houstne-li dále As, až slunce zmizí docela a obloha má šedavý vzhled bez znatelné struktury, fronta je již blízko a srážky je možno očekávat během několika hodin. Pod As se někdy zároveň vyskytují nízké roztrhané oblaky.
19. V létě: Je-li ráno jasno a přes den se tvoří nízká kupovitá oblačnost, která se k večeru zase rozpouští, je možno očekávat stálé a pěkné počasí.
20. Vyrůstá-li přes den kupovitá oblačnost do větších výšek (hlavně už brzy dopoledne), značí to nestabilitu v ovzduší a možnost vzniku
bouřek.
21. Nerozpouští-li se k večeru kupovitá oblačnost, vzniklá přes den, nebo když dokonce sílí, je pravděpodobné, že se blíží fronta a zhoršení počasí.
22. Zůstávají-li večer na obloze oblaky Ac Altocumulus – oválné obláčky v jedné vrstvě,oddělené úzkými mezerami, uprostřed hustší,na okraji tenčí, částečně průsvitné, ale slunce skrz ně má ostré okraje – nikoli jako u As –
většinou pokrývají značný kus oblohy), neznamená to změnu počasí.
23. Objeví-li se na obloze (často nad protrhanou nízkou oblačností) oblaky Ac len A kocumulus lenticularis – čočkovité ploché oblaky, na okraji
řidší, větších rozměrů než Ac), svědčí to o rychlém proudění ve vyšších vrstvách atmosféry, které bývá doprovázeno nestálým počasím
nebo vpádem chladnějšího vzduchu a pozdějším vyjasněním
24. Objeví-li se na obloze oblaky Ac cas Altocu­mulus castellanus – dlouhá úzká řada drobných oblačných věžiček na společné rovné základně, můžeme poměrně spolehlivě v příštích 12 ,max. 24 hodinách očekávat bouřky.
25.Rozšiřují-li se bouřkové oblaky v horní části do tvaru vějíře nebo kovadliny, svědčí to o vzniku ledových krystalků v bouřkovém mraku a je
velká pravděpodobnost vzniku krup. Kroupy však často nedopadnou na zem, protože během pádu v nižších vrstvách atmosféry roztají.
26. Dědečkova pranostika: Zlatej západ – po . . .šmourný ráno.

TLAK
27. Prudký pokles tlaku vždy znamená přibližující se frontu nebo frontální systém. Nejpozději do 12 hodin je nutné očekávat velkou oblačnost, zesílení větru a srážky.
28. Stálý, i když nikoli prudký (ale zase nikoli nevýrazný) pokles tlaku po delší dobu (více než jeden den) svědčí o blížícím se frontálním systému spojeném s oblačností a srážkami,v létě s ochlazením, v zimě s oteplením.
29. Zvyšuje-li se tlak pomalu po delší čas(několik dní), je možno očekávat stálé a pěkné počasí.
30. Hodnota tlaku sama o sobě (vysoký nebo nízký) neznamená nic. Snad je možné říct jen to,že extrémně nízký tlak souvisí s proměnlivým počasím a silnějším větrem a extrémně vysoký tlak v létě se suchým a jasným počasím, v zimě s mrazy a bud jasným nebo mlhavým počasím.To se týká ale jen extrémů (pod 985 mb a nad 1035 mb – přepočteno na hladinu moře).

OSTATNÍ
31. Výskyt silné rosy v létě ráno souvisí s pěkným a stálým počasím.
32. Jestliže nastane přes den ochlazení, například po přechodu studené fronty, a v noci se vyjasní a utiší vítr, je možno ráno očekávat: a) na
jaře nebezpečné mrazíky, b) na podzim bud mlhu nebo mrazíky, c) v zimě silný mráz, hlavně v údolích.
33. Vysoká dohlednost se vyskytuje po přechodu rychlých studených front hlavně na jaře nebo krátkodobě v souvislosti s bouřkami. V horách na podzim a v zimě. když v údolích jsou mlhy (při inverzích), v létě těsně před východem slunce.
34. Je-li na podzim a v zimě celý den mlha nebo nízká oblačnost a zároveň bezvětří nebo velmi slabý vítr, je pravděpodobné, že ve výšce několika set metrů je inverze (vrstva ovzduší, kde teplota roste s výškou). Mlha a nízké mraky nad inverzi nikdy nesahají, takže na horách může být jasno a teplo.
35. Objeví-li se na obloze halové jevy (velké či malé kolo kolem slunce nebo měsíce, světlé skvrny po stranách slunce aj.), svědčí to o vzniku ledových krystalků ve vysokých vrstvách atmosféry a o možnosti zhoršení počasí. Zhoršení počasí je pravděpodobnější zvláště, klesá li zároveň tlak a objevuje se Cs. Halové jevy se často objevují, svítí-li slunce skrz Cs.
36. Prší-li při mrazu a vzniká-li náledí nebo padá-li tzv. zmrzlý déšť (drobné kousky ledu -zmrzlé kapky) nebo sněhová krupice (bílé kulaté měkké sněhové kuličky), je možno počítat s brzkým oteplením.
37. Jestliže v létě přes den při jasné obloze vlhkost vzduchu neklesá (pocit dusna), je velká pravděpodobnost vzniku bouřek.Všechny tyto prognózy podle místních znaků počasí mají jen statistickou platnost. To znamená, že když mnohokrát podle daného jevu předpovíme určitý typ počasí, tak nám to často
vyjde. V žádném případě nelze očekávat, že to vyjde vždycky. Nemůžeme se tedy na tyto prognózy s jistotou spolehnout. Vyšší pravděpodobnost úspěšnosti jednotlivé předpovědi na základě pozorováni místních znaků počasí bude tehdy, jestliže se vyskytuje více jevů, podle nichž lze očekávat určitý typ počasí (například: k večeru houstnoucí As, sílí vítr, směr větru
nesouhlasí se směrem postupů oblaků, klesá tlak atd., pak je téměř jisté, že bude pršet). Všechny prognózy platí jen v tom smyslu, jak jsou napsané. Z toho, že klesá-li silně tlak, blíží se fronta, nelze tedy v žádném případě vyvozovat, že neklesá-li silně tlak, fronta se neblíží.

Jan MAŇÁK

MODELÁŘ – 6/1982

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *